Historické povodně

   

Historické povodně

Previous pageReturn to chapter overviewNext page   Tisk této stránky

Historické povodně na Labi do roku 1851 jsou uváděny pouze pro část toku od Brandýsa nad Labem po státní hranici. Další povodně popisuje publikace [9]. Jedná se především o povodně z března 1845, února 1862, září 1890, července 1897 a srpna až září 1938.

Severní Čechy postihla nejničivěji povodeň z července roku 1897, kdy ve stanici Nová Louka v Jizerských horách byl zaznamenán dosud nejvyšší denní srážkový úhrn na území České republiky (345 mm). Podle databáze ČHMÚ se jednalo o tisíciletou povodeň na stanici Labská na Labi a na Úpě v Horním Maršově. Z jedné z největších historických povodní – z března 1845 – jsou záznamy pouze ze středního Labe, kde bylo zničeno nebo zatopeno mnoho obcí od soutoku s Vltavou až nejméně ke Kolínu. Povodní ze září 1890 bylo horní a střední Labe zasaženo méně neboť srážkové úhrny byly podstatně nižší než v jižních Čechách.

Povodeň z července 1997 zasáhla především východní část České republiky. V Krkonoších a v Orlických horách nastal vzestup průtoků 6. 7. odpoledne. V časných ranních hodinách 7. 7. byly již na výrazném vzestupu hladiny všech toků i z Broumovské vrchoviny, v severní části Českomoravské vysočiny a v Železných horách. Téhož dne dopoledne kulminovalo Labe ve Špindlerově Mlýně, následující den pak Úpa a Metuje s asi 50letými průtoky, Stěnava, Tichá Orlice a Třebůvka s 10 až 30letými průtoky. V Dolních Libchavách vystoupila voda o téměř 4 m, Loučná v Litomyšli zaznamenala přibližně 100letý průtok. V noci na 9. 7. kulminovala Tichá Orlice v Malé Čermné při zhruba 100letém průtoku. Hladiny toků v povodí horního Labe se zvedly o 1 až 2 m, v povodí Orlice o 2,5 až 4,5 m. Činností nádrží byly průtoky z horního Labe a Úpy výrazně zmenšeny, takže pod Hradcem Králové Labe kulminovalo při 500 m3.s-1, což je asi 20letý průtok.

V průběhu druhé povodňové epizody vznikla nejkritičtější situace v horní části povodí Labe nad VD Labská, přítok dosahoval prakticky 100letou hodnotu. Postupující vlna byla transformována nádržemi Labská a Les Království na neškodný průtok 90 m3/s1. Jen v tomto povodí překročily maximální průtoky hodnoty z první povodňové epizody.

Další významnou povodní byla povodeň na Rychnovsku v červenci 1998, kdy přívalové srážky mimořádné intenzity, které v průběhu noci spadly na návětrné straně severozápadní části Orlických hor a jejich podhůří, vyvolaly extrémně rychlé a prudké vzestupy hladin na všech vodních tocích, pramenících v této části Orlických hor, a měly za následek strhující průběh povodňové situace, především v povodí řek Dědiny a Bělé.

Počátkem března 2000 vlivem kombinace několika nepříznivých klimatických faktorů (vysoká teplota vzduchu, vysoký úhrn dešťových srážek a silný vítr), se vyvinuly extrémní povodně na Jizeře, horním Labi a Divoké Orlici, které kulminovaly vesměs v hodnotách 50 - 100 letých velkých vod. Vysokou extrémnost těchto povodní dokumentuje i to, že pro přehrady Les Království i Pastviny to byly největší povodně v celé jejich dosavadní historii.

Povodeň v červenci 2002 zasáhla spíše okrajově pouze povodí Jizery (Železný Brod 10 – 20letý průtok) a Lužické Nisy (Hrádek 5 – 10letý průtok).

Významněji zasáhly oblast povodí Horního a středního Labe povodně v roce 2006. Zimní povodní bylo zasaženo prakticky celé území, nejvýrazněji povodí Mrliny, kde bylo dosaženo 100letých průtoků a povodí Loučné, Desné a Bystřice (Q20 – Q50). Srpnová povodeň opět zasáhla svým rozsahem současně značnou část území Povodí Labe. Maximální vodnosti povodňových průtoků byly dosaženy v povodí horního Labe, Úpy, horní Jizery a Stěnavy.

Přehled nejvyšších zaznamenaných vodních stavů, případně i průtoků a jejich doby opakování v hlásných profilech povodňové služby je uveden v tabulce LA_D3

Autor: Hydroprojekt CZ, a.s.

 

Soubor: Historicke_povodne_3_2.htm


 | nahoru |

stránka aktualizována: 12.12.2013, publikována: 14.3.2014