Divoká Orlice je dlouhá 69 km a má plochu povodí 806,53 km2. Pramení v Orlických horách a před Týništěm nad Orlicí se spojuje s Tichou Orlicí. Spojené toky nesou dále označení Orlice, a ta se vlévá v Hradci Králové do Labe. Tato okolnost způsobuje nejednotnost v říčním staničení toku. V základní vodohospodářské mapě začíná staničení Divoké Orlice od ústí Orlice do Labe a v jiných dokumentech začíná její staničení od soutoku s Tichou Orlicí a ve staničení je pak rozdíl 32,96 km.

O tom, jaký druh ledu se tvoří, jak je transportován tokem, kde se hromadí apod., rozhodují rychlost a hloubka vody a objekty na toku. O rychlosti vody rozhoduje především sklon dna a proto nám z tohoto pohledu vodní tok nejlépe charakterizuje jeho podélný profil. Ten prozrazuje, jaký je kde sklon dna, jaké jsou na toku objekty a jaká je hloubka vody za různých průtoků. Sklon dna vypovídá i o materiálu přirozeného koryta, jeho drsnosti a hloubce. Podélný profil Divoké Orlice v úseku od Kostelce n. O. po dolní nádrž VD Pastviny zachycuje obr. 1.2.

Obr. 1.2 prozrazuje, že Divoká Orlice má velký sklon. Překvapivé je, že se její sklon nesnižuje rovnoměrně směrem po toku. V úseku pod nádrží Pastviny, dlouhém kolem 21,6 km, je generální sklon kolem 2,9 ‰ a v ř. km 34,5 dochází k prudkému zlomu a sklon se zvětšuje na neuvěřitelných 11 ‰. Po asi 2,6 km se sice poněkud snižuje a to na asi 6,5 ‰, ale je to stále velký sklon. Úsek s velkým sklonem končí v ř. km 23,320, tj. 520 m nad silničním mostem v Záměli. Přes obec má koryto generální sklon 3,4 ‰ a teprve pod lávkou na konci obce (ř. km 21,645) klesá na 2 ‰. Mezi jezem v Doudlebech a v Kostelci je generální sklon dna 2,3 ‰. Před vlastním jezem v Kostelci je nižší, jen asi 1,5 ‰. Staničení toku uváděné v textu a na obr. 1.2 je staničení, které začíná od soutoku s Tichou Orlicí.

Velký sklon toku s velmi rozkolísaným průtokem určuje i charakter koryta. To je proto široké s velmi nerovným kamenitým nebo balvanitým dnem, které se za velkých průtoků mění. Časté jsou přirozené prahy a tůně ve dně. V detailu je sklon dna velmi proměnný. Také šířka dna je proměnlivá. Nejčastěji je kolem 20 m. Menší průtoky vody se soustřeďují do přirozené nepravidelné kynety.

Na toku je řada objektů. Z hlediska problémů s ledem jsou závažné především jezy. Ty snižují sklon a mění podmínku pro tvorbu i transport ledu. V úseku mezi Kostelcem n. O. a VD Pastviny je 12 pevných jezů. Největší jsou v Kostelci a Doudlebech.

O ledových poměrech na toku rozhodují především rychlost a hloubka vody a ty mají úzkou vazbu na průtok vody. Proto je potřebné vědět, jaké průtoky se na Divoké Orlici vyskytují. Zajímají nás především M-denní průtoky. Jejich hodnoty přináší tabulka 1.1.

Průtoky vody v Divoké Orlici částečně ovlivňuje nádrž Pastviny. Její hráz je umístěna ve staničení toku km 90,685 (staničení hlavní hráze od soutoku s T. O. ř. km 57,724). Celé vodní dílo Pastviny se skládá z akumulační nádrže a vyrovnávací nádrže. Slouží k retenci, nalepšování průtoků a využití vodní energie. V elektrárně u hlavní hráze je osazena 1 Francisova turbina o hltnosti 12 m3/s. V elektrárně s průběžným provozem je 1 Kaplanova turbina o hltnosti 6 m3/s. Zásobní objem hlavní nádrže činí v zimě 6 mil. m3/s. Nádrž zajišťuje minimální průtok v toku pod nádrží 0,55 m3/s.

Obr. 1.2 Podélný profil Divoké Orlice v úseku Kostelec n. O. – VD Pastviny

Tabulka 1.1. M-denní vody v Divoké Orlici