Historické povodně

Při pohledu na záplavou poničené vesnice a města v Čechách a na Moravě v roce 1997, 2002, 2006 a 2010 se neodbytně vnucuje otázka, jaké živelní katastrofy postihovaly naši zem v minulosti. S tím souvisí podrobná analýza všech dostupných historických informací o záplavách, které naši zem postihovaly v minulosti s cílem vypracování dlouhodobé předpovědi.

Povodně a silné zimy patří k těm kronikářským zápisům, které mají největší frekvenci. To je již dáno charakterem ohrožení, které s sebou taková pohroma přináší. Je lidsky pochopitelné, že středověký letopisec si všímal právě takových pohrom, které měly celoplošný dopad ve velkém měřítku. A jednou z nich byly nesporně i povodně. V době, kdy neexistovala regulace toku, představovala velká povodeň vážné nebezpečí nejen pro obyvatele žijící poblíž břehů, ale byla potenciálním zdrojem i pro ty, kteří bydleli dále. Jestliže, například přišla ničivá letní povodeň, velmi pravděpodobně ohrozila úrodu pícnin, které se tou dobou dosoušely na přilehlých loukách. Tím se jistě zvedly ceny tohoto zboží, které se později promítly i do dalšího stoupání nákladů ve všech oblastech lidské činnosti. Uzavřený cyklus středověké ekonomiky byl z velké části postaven především na zemědělských výnosech. Pokud byl tento uzavřený cyklus přerušen, znamenalo to vždy vážnou hrozbu nejen pro současníky, ale i pro jejich potomky. Z tohoto pohledu lze pak pochopit, proč informací o povodních se ve středověkých kronikách objevuje takové množství.

Při hodnocení velikosti historických povodní je nutno brát v úvahu i osobní kronikářovy pocity. Dá se totiž předpokládat, že přímý prožitek průběhu povodně silně ovlivní i míru objektivity zápisu, takže například středně silná povodeň bude považována kronikářem za katastrofickou. Tento osobní přístup bylo tedy nutné posoudit nezávislou metodou.

Z území Čech byly vybrány všechny povodně, u nichž byl znám průtok a to za období let 1811 - 1984 pro Labe i pro Vltavu. Z nich byly postupně odfiltrovány povodně s kulminujícím průtokem větším než 1.500 m3/ sec-1 a s  krokem po 500 m3/sec-1, tedy 2.000, 2.500 a 3.000 m3/sec-1. Frekvence jejich výskytu byla podrobena harmonické analýze, při níž bylo postupně získáváno vždy 11 základních časových period, v nichž se vybrané povodně opakovaly. Dalším krokem bylo vybrání všech zaznamenaných historických povodní v Čechách, což bylo poměrně snadné díky již existující klimatologické databázi. Větší četnost zápisů dovolila vytvořit základní soubor povodní, přibližně od roku 1280 do roku 1800. Takto bylo získáno přes 380 záznamů. Frekvence těchto historických povodní byla zpracována stejnou metodou (Fourierův harmonický rozvoj) a výsledky obou analýz byly porovnány. Ukázalo se, že nejtěsnější statistická vazba mezi povodněmi kronikářskými a instrumentálními existuje při kulminacích průtoku mezi 2.000 - 2.500 m3/sec-1. Dostatečně vysoký počet pozorování dovoluje proto vyslovit předpoklad, že středověcí kronikáři zaznamenávali převážně velké a mimořádné povodně, zatímco menších povodní si příliš nevšímali. Toto zjištění tak dokresluje i původní názor, že menší povodně se osídlených ploch příliš nedotýkaly, neboť obydlená místa byla zakládána v dostatečně velkém odstupu od inundačního pásma.

Vzhledem k tomu, že všechny historické informace klimatologického charakteru jsou převedeny na počítač, (Svoboda, 1993) je možné i jejich statistické zpracování standardními metodami. Výsledkem je následující tabulka, zobrazující velké letní povodně. Její stavba byla koncipována poměrně jednoduchou, ale účinnou metodou a to statistickým zpracováním rozdílů jednotlivých let v chronologickém sledu. Díky tomu, lze identifikovat střídání vlhčích a sušších období.

Tabulka č. 1

* zahájení instrumentálního pozorování v roce 1804.

Znaménko (+) představuje srážkově bohatší období, znaménko (-) naopak období sušší. Zkratka (ROK) nás informuje o průměrném ročním úhrnu za srážkový cyklus od zahájení instrumentálních měření.

 

Soubor: Historicke_povodne.htm

---

 | nahoru |

stránka aktualizována: 11.7.2010, publikována: 25.5.2012